Jiní čtenáři do komentářů napsali, že jazyk byl až moc květnatý, a tudíž se kniha špatně četla. Mně připadal květnatý tak akorát, abych se mohla dokonale naladit na atmosféru doby, ve které byli muži gentlemani a nosili kloubouky a vycházkové hole (podotýkám však, že jsem dílo poslouchala jako audioknihu).
Jednoduchá zápletka, ale přitom velmi zajímavá perspektiva: hlavní postava nemá jméno, jediné, co o ní víme, se týká víceméně jejího snoubence, kromě toho jejíma očima sledujeme vztah mileneckého párů, kterého se naše telegrafistka účastní spíše nepřímo, mnoho věcí si jen představuje a vymýšlí si různé teorie. Když se v závěru dozvídá, jak vše bylo, je z tohoto poznání v šoku. Na mě byl závěr trochu nevýrazný, i když nepopírám, že nepřinesl několik podnětů ohledně některých postav. Co se mi na knize líbilo nejvíce, je právě prokreslená psychologie postav.